Jaroslav J. Ježek kapela Čp.8

Kapela vznikla v roce 1981 v Karlových Varech. Hráli v ní bratři Jaroslav a Miroslav Ježkovi, Jiří Černík (všichni tři toho času bydleli v jednom domě s popisným číslem 8) a v krátké době se k nim připojil ještě Jan Richter. Vůdčí osobností byl Jaroslav Ježek. Zpěvák, kytarista a výhradní skladatel i textař.

Jaroslav nezpíval o tom, že venku zrovna prší a padá splín, louka je zelená, dálka láká či o tom, jak obtížné je nést ten svůj tuláckej kříž. Jaroslav zpíval naopak především o věcech, které mu byly každodenně blízké a byly reálné. O citech a pocitech, které zažíval ten, komu bylo něco přes dvacet a žil v době, jejíž letopočty provázela ona osmička, vetknutá do názvu kapely. V době, kdy bolševická kobyla sice už pomalu dodělávala, ale stále ještě dovedla citelně kopat.

Zvuk postavený především na zpěvu a akustických kytarách přivedl kapelu na tehdejší folkovou scénu. A zde, obklopena hudebním proudem, jenž byl plný zástupných témat, najednou zazářila a oslovila mnoho lidí, jejichž životní pocity byly podobné těm Jaroslavovým. Míra souznění, daná dobou, ale také prostě příslušností ke stejné generaci, byla mimořádná a vše umocňoval Jaroslavův zpěv a charisma, obojí rovněž mimořádné.

Otevřít okno a vpustit dovnitř čerstvý vzduch! Jaroslav, jemuž bývalo čerstvého vzduchu zapotřebí více než jiným, otevíral okna častěji, než všichni očekávali. A čerstvý vzduch provanul i kapelou, ve které Jiřího Černíka nahradil Petr Linhart a do které přišel Jiří Šantroch se svojí Yamahou DX-7. V rukách kytaristů se objevily nástroje značky Ovation, kontrabas vystřídala bezpražcová baskytara a několik perkusí se rozrostlo na malou bicí soupravu. Pokud snad inspirační kořeny vedly dříve někam k Donovanovi a k americkému folku, je nyní středem zájmu Peter Gabriel. „Hrajeme fresh air“, říká Jaroslav. Posluchači jsou překvapeni, ale nikoliv odrazeni. Kapela, rozšířená ještě o zvukaře Aleše Svobodu, naložená ve svéhlavé Š 1203, začala objíždět české a moravské kluby a festivaly s repertoárem, který kromě několika odkazů na starší tvorbu tvořily nové, nejsilnější Jaroslavovy skladby. V té době také vzniká několik studiových nahrávek, které vydává Panton na malých deskách a dráha Čp.8 se blíží ke svému vrcholu.

V létě 1985 kapelou provanul svěží vítr znovu a post kytaristy nově obsazuje Václav Křivanec s elektrickou kytarou, novým zvukařem se stává Ivan Lehký. Avšak dříve, než se s výsledky nového zavanutí mohou seznámit posluchači, vítězí nemoc, s níž Jaroslav po celou dobu usilovně a statečně bojoval.

Druhý prosinec roku 1985 je smutným dnem, který s Jaroslavovým odchodem historii Čp.8 vlastně uzavírá. Na naléhání agentury a vedena snahou seznámit s Jaroslavovými písněmi a s jejich novou podobou co nejvíce posluchačů kapela ještě po nějakou dobu hrála, o vokální party se podělil bratr Miroslav s nově přizvaným Danem Kohoutem. Poslední koncert Čp.8 se konal 24.3.1987.